Rekreační potápění v Egyptě - Pavlína Katzová

Čeříme vodu 4

Jak jsem neviděla velrybáka

Minulé vyprávění jsem ukončila přáním vidět žraloka, pamatujete? Tak ale pěkně od začátku. Zase po nějakém čase jsem vyrazila na loď, která opět s potápěči mířila směr Ras Mohammed. Tak nějak se na lodi dohodlo, že se udělá první ponor na Jackfish Alley a druhý na Shark reef/Yolanda. To byl super plán a tak jsme se všichni těšili. Nakonec to ale bylo všechno jinak.

Toho dne jsem sebou měla na lodi kromě kamarádů i knížku. Věděla jsem jaký je program, tak jsem se moc nevzrušovala, spokojeně louskala knížku stránku za stránkou, občas vyrušena někým z posádky nebo z kamarádů, jsem si ani nevšimla, že došlo ke změně plánu. Jak tak plujeme, já začtená do knížky, tak jsem ani nepostřehla, že se Ezzat a Hanka se dohodli, že ponory otočí, že nakonec to bude lepší tak jako vždycky. V momentě, kdy začali zmatky na lodi jsem se tedy zeptala co se děje? Ezzat rika: skáčeme za chvilku na Shark reef tak se připrav. No a to bylo něco pro mě. Ne, že bych to nezvládla, ale dost nerada se strojím ve spěchu. Lahev i výstroj byla přichystána, ale já neměla neopren a tak jsem řekla, že já to asi nestihnu a tak na první ponor nejdu. Hanka se hodně divila, protože skoro vždy na Shark reef/Yolanda skáču, ale tentokrát opravdu ne. Nikdo mě nepřesvědčil k tomu, abych se narychlo oblékla a šla na ponor s ostatními. A to byla chyba!

Všichni naskákali do vody a na palubě nastal klid. Zase jsem se začetla do knížky a najednou posádka křičí: "Dolphines, dolphines!". A opravdu tam byli delfíni. Tak jsem odložila knížku a šla se mrknout na chytré savce. Po chvilce jsem se opět vrátila ke knížce a za chvilku Rusové, kteří zůstali na lodi křičí: " Čerepácha, čerepácha!" (želva). Byla se na hladině nadechnout tak jsem se i na želvičku šla podívat. Pak jsem se vrátila ke knížce zas zpátky a v klidu dočetla posledních pár stránek, které chyběly do konce. Za chvíli poté se vynořili i naši potápěči s Hankou. Jak postupně lezli na loď tak docela radostně šveholili. Nakonec vylezla Hanka, která mi říká: "Udělalas chybu, byl tam." a mě bylo jasné co jsem zmeškala. Celé léto jsem čekala na tu šanci a moc si přála vidět velrybího žraloka, ale tuhle šanci, která byla dost možna poslední, teda alespoň letošní léto v Sharmu, jsem promarnila. No nevadí, stejně jsem měla radost, i když jsem nic neviděla tak jsem se těšila s ostatními. Oni zas neviděli na ponoru želvu ani delfíny. Jenže velrybák je velrybák.

Ze Shark reef/Yolanda jsme potom přejeli na druhý ponor nakonec na Ras Za´atar, kde jsme si pěkně prohlídli korály a našli jsme i želvy. Tři. Táta, dítě a máma. Táta si spokojeně baštil měkký korál, ale pak se najednou něčeho strasně lekl a tak se úplně zamotal, že narazil do korálu a potom odplaval pryč do hloubky. Děcko, to byla asi želví slečna, to se předvádělo. Malá želva se nechala pěkně natočit i nafotit. Paráda to byla. A máma? Tak ta zapózovala úplně výtečně. Jak před kamerou, tak před foťákem. No takže vlastně až zas tak špatně jsem se neměla, no řekněte sami.
A velrybák? Toho si nechám na příští léto :-)

Pavlína