Rekreační potápění v Egyptě - Pavlína Katzová

Čeříme vodu 5

Jak jsme viděli velrybáka!

Ahoj potápky!

Po zimní přestávce proložené dvěma safari - Maledivy a Egypt jsem zase zpátky v Sharmu. Nebudete věřit, ale jsem tu od dubna a teprv před pár dny jsem se dostala zas do vody. No asi to bude tím, že moje hlavní činnost je delegát a až na vedlejší koleji je odstaveno potápění. Vloni jsem psala o tom jak jsem propásla velrybáka, protože jsem na ponor na Shark Reef/Yolanda nešla. Ovšem tentokrát jsem šla. Když už jsem se konečně odhodla po prodělaném zánětu ucha a pochroumaném zápěstí k potápění, tak jsem toho musela využít. Potápěčské štěstí stálo při mě a několika dalších potápěčích, protože se zadařilo a na druhém ponoru na Ras Um Sid jsme viděli velrybího žraloka. Plavali jsme ve dvou skupinách tak jak jsme se rozdělili už ráno. Naskákali jsme do vody a podle pokynů z brífingu jsme jeli pěkne podél stěny na Ras Um Sid někde kolem 14-15m, potom jsme sjeli trošku hlouběji podívat se na gorgonie, nás si naopak prohlížela malá muréna, potom na roh, kde jsme se pustili do modré vody a pozorovali co k nám doplave. Plaveme, koukáme a nic, náš instruktor Mario tedy změní směr a plave zpátky k útesu. Já se ještě trošku zdržuji v modré vodě, kontroluji svého buddyho Adama a když vidím podle signálu, že je ok soustředím se dál na modrou hlubinu. Po očku také pozoruji co se děje za mnou. Pootočím hlavu doprava a nad svým ramenem vzadu vidím spoustu bublin. Nedá mi to a tak se podívám lépe, vidím Johnyho skupinu a kolem spoustu bublin, víc nic. No asi to bude tím, že nevidím na dálku a nemám stále ještě dioptrickou masku. Nicméně ostřím ostřím a po pár vteřinách konečně vidím. Johny a jeho skupina se motají kolem velrybáka. Teď je akorát jeho čas a Ras Um Sid je lokalita, kde je často k vidění. Čekám a fotím. Plave stále blíž a blíž stejně jako skupina potápěčů kolem něj. Ani byste nevěřili, pokud jste to nezažili, jak je namáhavé tohle zvíře stíhat. Vypadá to, že plave úplně pomaličku, ale my musíme nasadit trysko pohon, protože jinak bychom vůbec nestíhali. Jsem ráda, proplaval kolem, mám několik fotek a zážitek na celý život. Samozřejmě si teď říkam, proč jsem neplavala blíž, ale už je pozdě. Velrybák proplul a my mířímě k útesu, po cestě ukazuji fotky Hynkovi, který se divil, kde jsem se najednou vzala vedle něj. Kouká a nevěří, kde že prý byl, tak ukazuji do modra, kde uz nic než voda není, plavu také k Adamovi, který už po vodou vypadá smutně, že ho taky neviděl. Pravda, nikdo nedal signál, že se něco děje, ale asi všichni věděli proč. Možná bychom si velrybáka neužili, protože by ho mohl hluk vyrušit, ale možná taky ne, kdo ví. Teď už to nezjistíme, ale přístě možná ano. Ponor zakončujeme na korálové zahradě lokality Ras Um Sid, ještě se trochu vracíme zpět za roh a zkoušíme znovu štěstí, ale už se nám nic neobjevuje. Mario signalizuje konec bezpečnostní zastávky a konec ponoru, tak pomalu vystupujeme na hladinu a čekáme na loď. Na hladině jsou kluci smutní, když vidí fotky, které se mi povedli ulovit při tomto ponoru, ale oni ještě mají šanci, potápí každý den, to já nemůžu kvůli práci, a tak doufám, že se jim poštěstí a také ho uvidí. Pro mě je totiž první za 8 sezón co jsem v Sharmu.

Pavlína